Mýty o důchodech III.

V posledním díle série článků o důchodových mýtech vám ukážeme a objasníme ty poslední čtyři, na které jsme u našich klientů narazili. Je opravdu důležité mít u tohoto tématu správné informace co nejdříve, aby vám zbytečně neunikl základ k zajištění lepšího stáří.

Hodnotí se posledních 10 let.
Ne! Pro výpočet výdělkového průměru se zohledňují příjmy od roku 1986 až do roku, který předchází roku přiznání důchodu. Příjmy před rokem 1986 se do výdělkového průměru nezahrnují; z tohoto období se hodnotí pouze doba pojištění.

Superhrubá mzda zvyšuje důchod.
Tak to není! Pro výpočet starobního důchodu se hodnotí dosahovaná hrubá mzda v závislosti na sociálním pojištění, které vychází právě z hrubé mzdy, a nikoliv vyšší superhrubé mzdy. Ještě v roce 2020 se daň z příjmů vypočítávala ze superhrubé mzdy, tj. hrubé mzdy zvýšené o sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem za zaměstnance. Sociální pojištění se ale vždy počítalo z hrubé mzdy.

Trojnásobná vysoká mzda znamená trojnásobně vysoký důchod.
Ne, neznamená! Při výpočtu starobního důchodu neplatí přímá úměra, je totiž zohledněn princip solidarity. To znamená, že někteří občané zaplatí v produktivním věku výrazně více na sociálním pojištění, ale jejich budoucí starobní důchod je vyšší mnohem méně častěji. Neplatí tedy přímá úměrnost mezi výší hrubé mzdy a výší státního důchodu.

Dobrovolné důchodové pojištění odpovídá průměrné mzdě.
Bohužel ne! Platba minimálního dobrovolného důchodového pojištění nemusí zdaleka odpovídat ani mzdě minimální.

Zajímá vás objasnění dalších důchodových mýtů, které jste slyšeli? Napište nám a my s vámi rádi téma probereme.

Sdílej článek